Kurs vzdělává a inspiruje. Jsi otevřený/á?
Kurs je rok života. Pořád bys něco dělal/a?
Kurs, to jsou zážitky. Rád/a trávíš čas s kamarády?
Kurs jsou lidé. Inspiruješ?
Kurs má smysl. Jsi sám/sama sebou?
Kurs je prostě KURS! Kurs je prostě pro TEBE!
Instruktorský kurs je celoroční vzdělávací kurs zážitkové pedagogiky, jehož další ročník začíná v září 2015. Podrobnější informace a možnost přihlásit se očekávej zde na webu Instruktorů Brno od 1.5.2015.
Přeji si (nejen) na akcích spoluvytvářet bezpečné a podnětné prostředí. A jsem ráda, že můžu být v týmu s lidmi, u kterých věřím, že mě v tom nenechají. Fascinují mě momenty, kdy se to podaří a čas pak plyne tak nějak jinak. K celeru mám veskrze neutrální přístup. Evokuje ve mně vzpomínky na Benátky a boloňské ragú. Těším se!
Baví mě, jak umí zážitkovka lidi inspirovat, měnit a rozvíjet. Protože ale taky dokáže někdy zasáhnout příliš hluboko, proto chci, aby na to organizátoři byli připravení a uměli s psychickým zranění pracovat a ještě líp mu předcházet. A navíc se při organizaci Psychovíkendu sama ráda něco přiučím. 🙂
První psychickou pomoc považuju za klíčovou dovednost – a to nejen pro zážitkovku – tak chci přispět k tomu, aby více lidí získalo zkušenost s poskytováním první pomoci lidem v psychické nepohodě. Jo, a kromě toho jsem už od mala chtěl něco organizovat s Divim. Sice se trochu lišíme v našem pohledu na řapíkatý celer, ale spolupráce s ním je pro mě mega inspirativní.
Už od mých instruktorských začátků mě fascinovalo, co všechno se děje na pozadí zážitkových akcí (z pohledu psychologa). Postupně jsem zjišťoval, že je zážitkovka skvělá metoda učení a růstu, současně však může být i zdrojem nemalých průserů. No a na to bych se s Váma rád podíval, popovídal si a třeba i něco málo předal.
„To je ono,“ přikývl Bábi. „Tomu se říká hlavologie.“ – Terry Pratchett, Čaroprávnost (někde 🙂
Zrýchlená pančelka v kuchyni
Momentálne najmä umývam riad, krájam zeleninu, tancujem v kuchyni a mám radosť, keď sa tímom akcie podaria. V minulosti som sa nachomejtla aj k dlhým programovým akciám, stredoškolským táborom šmrncnutým zážitkovkou aj fyzikou, či AdventISu – adventnému kalendáru od inštruktorov pre inštruktorov. V rámci Instruktorského kurzu podporujem víkendovky produkčne.
Ako stredoškolská učiteľka matematiky a fyziky plávam vo vodách alternatívneho vzdelávania, ktoré má hlavu a pätu. Prekladám to spaním v lese, ponocovaním nad šiframi, organizovaním svadieb a napchávaním sa cukrom v akejkoľvek koláčovej, muffinovej alebo waflovej forme. Baví ma skladať ľuďom komplimenty, premýšľať nad učením a prepašovávať memečka do výukových materiálov.
Jiří „Zajda“ ZajícAnalytik všeho, co zrovna projde kolem; táta; Zajda…
Poslední roky se hlavně starám o Instruktory jako o organizaci. Aby existovala podpora pro všechny, kteří chtějí tvořit zajímavé věci a pomáhat ostatním v jejich rozvoji. Ale mnohem raději tvořím já sám. Ideálně nějaký pořádný úlet, kde se od rána do večera nezastavíte a když si na něj (klidně po spoustě let) vzpomenete, tak vám vždycky vykouzlí úsměv na tváři!
Vždycky mě bavilo pracovat s lidmi, bavit je a rozvíjet, takže když jsem se po škole rozmýšlel co dál dělat, instruktořina byla jasná volba 🙂 Je to pro mne práce na něčem, co mi dává smysl a zároveň mě to baví.
Ale hlavně je to o lidech. Takhle vypráskanou partičku hned tak někde nepotkáte…
Michal „Divi“ DivišPokud se nepletu, tak jsem absolvoval IS kurs 2005/2006, od té doby jsem pořádal asi tři IS kurzy a několik prázdninovek. Následně jsem si dal od Instruktorů na pár let pauzu. Jak ale známo, starýho psa novým kouskům nenaučíš, takže jsem trochu zas chytl slinu něco podniknout. Baví mě především dramaturgie, kreativita, skupina a akce s přesahem, kde se člověk opravdu něco učí. Mám rád ale i outdoor a sranda musí taky být.
Někdo se rochní v dramaturgii, reflexi, povídání si o emocích. Já preferuji akce, kde se s účastníky přímo setkám minimálně. Tahat za nitky jako šedá eminence v pozadí, uvést do chodu komplikovanou strategickou hru která funguje jako hodinový stroj. No a pak mě baví být v kuchyni. Svět je tam jednodušší. Velká optimalizační úloha, kde je jasně daný cíl.
Jsem absolvent IS kurzu 2019/2020, od té doby jsem pod Instruktory pořádal například Tmou nebo Útěk ze zoo. Baví mě organizování logisticky náročných her, outdoor a technické hračky. Letní bude moje první zorganizovaná plnotučná prázdninovka pod IS, těším se na kurzisty a na všechny momenty překvapení, které v nich vyvoláme!
Posledních pár let pořádám akce pro středoškoláky se Spolkem přátel severské zvěře. Chtěla jsem se naučit dělat zážitkovky pořádně, tak jsem absolvovala ISkurz a teď pořádám Letní, abych zjistila, jak může vypadat prázdninovka s opravdovou dramaturgií.
U Instruktorů se cítím ještě trochu jako nováček, jelikož jsem teprve absolvent posledního kurzu. Od té doby jsem se zapojila kromě naší absolventské víkendovky Jistojistě do méně tradičních formátů jako byly covidové Výzvy ze soví klece a recesní městská hra Útěk ze zoo. Letos jsem se po hlavě vrhla do pořádání IS kurzu. A už se těším až si ke svým organizátorským puzzlím přidám další dílek v podobě Letní.
Povoláním ajtak a duši romantik. Mám rád dlouhé výlety na kole a hraní na kytaru. Z akci Instruktorů mě teď nejvíc baví pořádat Civilizaci, na jejíž čtvrtý ročník se můžete těšit letos na podzim:)
V Instruktorech dělám kdeco, od recesních městských her (Útěk ze zoo), přes metodické víkendovky (třeba Víkend vymýšlení her), po tematické zážitkové akce (třeba tuhle Letní prázdninovku). Letní prázdninovku pořádám, protože chci přispět k hlubším vztahům mezi účastníky skrze sdílené hluboké zážitky. A deset dní s promyšlenou dramaturgií dovoluje jít do neskutečné hloubky a vytvořit prostor pro zážitky, ze kterých pak těžíme celý život.
Jsem Marťa.
Pracuji jako psycholožka a lektorka, vzdělávám se v gestalt terapii.
Odpočívám při vaření a když se rýpu v hlíně. Jsem balkonová zahradnice.
Můžem si zatančit, zahrát deskovku nebo jít do lesa sbírat jahody.
Ráda trávím čas s přáteli a jídlo na louce v trávě.
Radka „Bludička“ ZounkováHrozně mě nebaví psát medailonky, protože mě nikdy nenapadne nic zajímavého, užitečného a vtipného zároveň . Myslím si, že umím dramaturgicky myslet. Znám ale pár lidí, jejichž kvalit bych v této oblasti chtěla dosáhnout, a zatím je to daleko. Ráda hraju larpy. Ráda lezu po horách i po stěžních jedné dřevěné plachetnice. Vůbec nestíhám všechno, co bych stíhat chtěla.
Jsem kreativec, který rád zkouší nové věci, běhá, chodí do lesa a jezdí na vodě.
Jsem srdcem zlatý retrívr, hlavou inženýr. Mou duši naplňuje naprosto odporný humor. Mou nejoblíbenější činností je začínat nové projekty a tou nejneoblíbenější je projekty dokončovat.
Ve škole měním ošklivé tabulky čísel na hezké obrázky. Občas jezdím lidem nadšeně povídat o fyzice. V mém bytě bydlím já a mé Lego.
Vaření pro velké skupiny lidí je přesně ta úroveň stresu a utrpení, která stmeluje lidi dohromady a připomíná mi, že jsem šťastný.
Já jsem už na sebe asi všechno práskl v předchozích medailoncích. Teda možná kromě toho, že jsem úspěšný absolvent kurzu iracionálního chování. Druhým zdrojem inspirace pro práci se skupinou je pro mě výuka Teaching Labu – předmětu pro začínající cvičící na Fakultě informatiky. Zážitkové akce a univerzitní výuka toho totiž mají společného víc, než se může na první pohled zdát.
Snílek, který neustále něco vymýšlí. Programuje, tvoří, staví, hraje si a objevuje. Velmi se vyžívám v mezioborových disciplínách. Jako koníček rád vařím na velkých akcích.
V práci sa venujem dátovej analýze a strojovému učeniu, vo voľnom čase sa zvyčajne oddávam knihomoľstvu a sarkazmu. Baví ma variť a športovať v doprovode upokojujúcich tónov (prevažne) metalovej hudby. Ešte radšej však akékoľvek pozitívne dopady aktívneho pohybu na svoj organizmus kompenzujem sedením v krkolomných polohách pri hraní počítačových hier, či pripravovaní kurzov a vyučovacích materiálov.
(note: diakritiku doplnal chatgpt, takze nebude stopercentna — ale bude lepsia ako ta moja)
V inštruktorskom kurze sa venujem metodike okolo uvádzania hier, reflexie po nich a práce so skupinovou dynamikou.
Rád hrám hry skoro akéhokoľvek typu, od stolných, cez behacie stratégie až po nejaký príbehový LARP. Rád si vyrazím na turistiku do hôr, ešte radšej s dobrou, nie však príliš veľkou partiou. Rád robím veci, v ktorých vidím hlbší zmysel. A rád ležím v tráve. Celkom netradične si radšej dám kakao než alkohol.
Jsem skaut a instruktor. Kreslím mapy a běhám orienťáky. Chodím po horách a sjíždím řeky. Mám rád dramaturgii a baví mě reflexe. A protože nemůžu na VIDRU, pomáhám s PRÁSKEM:)
Jsem Marťa.
Pracuji jako psycholožka a lektorka, vzdělávám se v gestalt terapii.
Odpočívám při vaření a když se rýpu v hlíně. Jsem balkonová zahradnice.
Můžem si zatančit, zahrát deskovku nebo jít do lesa sbírat jahody.
Ráda trávím čas s přáteli a jídlo na louce v trávě.
Prásk, protože mě těší organizovat akce s dobrými lidmi a zkoumat, co se děje ve skupině a co s tím.
Jsem kreativec, který rád zkouší nové věci, běhá, chodí do lesa a jezdí na vodě.
Práce se skupinou je taková moje srdcovka. Program si totiž můžeme navymýšlet sebelepší, ale bez účastnické (a organizátorské) skupiny nám bude k ničemu. Teprve lidi dělají zážitkovou akci. Proto PRÁSK.
Jako kreativce mě obecně baví hrátky s hrami, jejich vymýšlení či adaptace, aby pěkně sedly do konkrétní akce. Těším se, že se budu moct stát součástí procesu a jsem zvědavá, jaké hry v jakém provedení se nakonec vyvrbí.
Príroda, batoh, spacák a dobrá svačina je kombo, ktoré mi pravidelne dodáva energiu do života. V Instruktorech, práci v škole i mimo nej sa snažím túto radosť sprostredkovať aj ostatným a preto som rada, že mám príležitosť vŕtať sa v Outdoor víkende. Som zvedavá na spoločné príjemno-objavné chvíle v pohode aj nepohode, večer pri ohni a horko-sladký pocit fyzicky unaveného tela.
Jsem Chochi. Umím být velmi výkonný i naivně roztomilý. Vždy jsem ale rošťácky veselý a nezkazím žádnou srandu.
Moje nejvýstižnější nálepka je “lanáčovec”. Jsem člověk, co velmi rád tráví čas venku a mezi lidmi. To je přesně to, co mi vlévá krev do žil a co mi dobíjí baterky. Ještě před pár lety pro mě byla reflexe a emoce sprosté slovo. Naštěstí jsem z toho po pár letech vyrostla a najednou je toto pro mě téma, které mi dává hodně smysl. Možná proto studuji i psychologii, abych byla schopná té zážitkovce ještě o kousek líp porozumět. Těším na všechna společná dobrodružství!
Povoláním ajtak a duši romantik. Mám rád dlouhé výlety na kole a hraní na kytaru. Z akci instruktorů mě teď nejvíc baví pořádat Civilizaci na jejíž čtvrtý ročník se můžete těšit letos na podzim:)
Jsem skaut a instruktor. Kreslím mapy a běhám orienťáky. Chodím po horách a sjíždím řeky. Rád bych pomohl tomu, aby lidi trávili víc času v přírodě. Času jak náročného tak odpočinkového, veselého i přemýšlivého. Času, který povede k hlubšímu porozumnění sami sobě i druhým.
Protože jsem byla požádána, protože když můžu pomůžu, a protože mám vaření ráda.
Protože je to koncept našeho VUH a tak ji není nutné stavět od píky (ale i tak je potřeba ji adaptovat, nejde ji jen tak vytáhnout ze šuplíku). Protože mě baví lidi, se kterými ji pořádám. A protože naše před třema a půl rokama byla super a já se těším, jaké adaptace letošní kurzisti vymyslí. Protože i když je podobná minule VUH, tak pořád je na ní co vymýšlet a adaptovat, aby sedla aktuálním podmínkám.
Jednoduše protože mě Tom a Kristy oslovili a já si řekla, proč ne. Většinu programů na VAH chystají účastníci a ten zbytek v rámci svých dalších IK povinností zvládnu. Na druhou stranu mi adaptace her přijde jako opravdu zajímavý a užitečný proces. Ve chvíli, kdy člověk nemá čas ani kreativitu vymýšlet nové hry, je to skvělý způsob, jak nachystat pro účastníky zajímavý zážitek šitý na míru. Vzít hru, nastavit si různá omezení a vykřesat z ní co nejvíce, to mě vždy bavilo.
Protože jsem kdysi pořádával VUH, který měl stejný cíl jako má nyní VAH.
Protože jsem už dlouho nepořádal žádnou akci IS kurzu a zajímá mě, kam se za tu dobu posunul.
Protože ostatní členy A týmu znám z jiných kontextů a moc mě zajímá, jak se s nimi bude organizovat akce.
Protože jsem zvědav jaké osobnosti se mezi letošními kurzisty nacházejí.
Tom EffenbergerVětšinu času příprav zážitkových akcí netrávíme vymýšlením nových her, ale adaptováním her existujících. Proto chci přispět k tomu, aby nám adaptování her šlo a aby nás bavilo. A kromě toho se moc těším na spolupráci s týmem kurzistů a na nové adaptace osvědčených her.
Ondřej Buč Zabloudil PechníkUž od mládí jsem toužil provádět kuchařské experimenty, posouvat hranice chuťového poznání, odvážně kombinovat nekombinovatelné a porušovat zkostnatělá kulinářská pravidla. A kde jinde než na instruktorské akci seženete třicet hladových krků, které to pak všechno sní…
Malá scénka na začátek, která dokáže ovlivnit náladu hry i účastníků je něco, co mě vždy na hrách baví. Vzít si kostým, secvičit scénku, nebo naopak se domluvit jen na kostře a zbytek nechat na náhodě a improvizaci. Být na chvíli někým jiným, motivovat a podporovat účastníky v samotné hře. Dobré uvedení hry je za mě stejně důležité jako hra samotná.
Mě baví hry spíš vymýšlet. Stoupnout si před skupinu účastníků je pro mě stále ještě výzva, ale s každou uvedenou hrou se klepu o něco méně. Když už hru uvádím, tak se to snažím naplánovat tak, abych mohl jen v pozadí tahat za drátky, sledovat vývoj hry a reagovat na situace, které jsem při vymýšlení nečekal.
Anna Hranka HradeckáVÚH má na rozdíl od předchozích let nový koncept, a tak jsem se mu chtěla nakouknout pod pokličku.
Nakonec se mi naskytla příležitost být v kuchyni. I toto bude pro mě bude na IS akci nová zkušenost. Ale neboj, velkých hrnců se nebojím a škrábání brambor pro 30 lidí pro mě taky není novinkou. Tak snad hlady nebudem.
Uvádění hry je pro mě řemeslo: dokázat vnímat skupinu – být při tom naladěn na sebe i na další lektory – rozumět, kam co celé směřuje – zaimprovizovat, když je potřeba – vědět, že za to celé taky nesu zodpovědnost. Těším se na setkání, které bude jistě hravé.
Petr Micháč MichovskýHry jsou úžasný prostor, kde se můžete chovat jinak než v realitě, kde vnímáte svět jinak, hra nějak začíná a nějak končí, platí zde jiná pravidla, jinak plyne čas. Přesto má s tím reálnými situacemi tolik společného.
Stejná hra má jiný průběh, když ji uvádí jiní lidé, když ji hrajete s jinými lidmi, jinde, jindy nebo trochu či úplně jinak. Uvaděč může být hybatelem, nebo taky toho hodně zkonit…
Hry jsou pro mě způsob jak rozšířit svůj svět. Věnoval jsem se rolovým hrám a divadlu, prošel jsem kurzem herního designu a postupně jsem přešel k tomu, jak principy hry využívat ve vzdělávání. VÚH jsem pořádal i v minulých bězích a je to moje oblíbená část kurzu.
Fotograf
Díky náhodám jsem se kdysi připletl do IS kurzu a hned má první akce – Talisman – mně ukázala naplno smysl Instruktorského počínání. A od té doby mě baví vymýšlet programy, uvádět je, hasit při nich požáry, reflektovat je nebo poslední dobou, stejně jako v případě Úvodní, je fotit. Často mi to posouvá mimo hranice běžného dne a pomáhá ve mně i v ostatních nacházet to lepší. Na Úvodní se podílím s radostí, protože stejná akce mi před pár lety pozitivně změnila nemálo věcí v životě, tak to rád budu vracet.
Kdyby mě profesně neschlamstlo IT, nejspíš bych byl architektem, krajiným ekologem, tvůrcem map, učitelem, záchranářem horské služby nebo truhlářem. A protože mě mezi jedničkama a nulama bylo (a je) smutno, dělal jsem (a pořád dělám) různé akce s lidma. Hlavně ty, kde se dá něco vymýšlet, improvizovat, dá se do toho zapojit vtip a nevázanost.
Mámvpičista a řešič cizích problémů
Upřímně, moc mě nebaví komunikovat se spoustou cizích lidí. Ne, že by mi to dělalo problém, ale mnohem větší uspokojení nalézám v perfektně odvedeném plánu, který funguje jako hodinový stroj. Proto organizuji šifrovací hru TMOU!, případně naleznete mé stopy v přípravě nějaké šílené strategické běhačky. Když už se pustím do organizace nějaké zážitkovky, chci, aby byla opravdová. Aby o něco šlo. Aby to nebyla jen hra.
Kromě strategických her se vyžívám v kuchyni, kde nakrmit 30+ lidí je docela zajímavý optimalizační problém. A v kuchyni je prostor poznat sebe i ostatní lidi mnohem hlouběji.
Dělám brokolici jinak než většina lidí. Nesnáším takovou tu smutnou zeleninu, ze které je šedé bláto, která je úplně rozblemcaná. To fakt nechci jíst. Ale když se nechá projít chvíli varem a pak se rychle zchladí v ledové vodě, zachová si svou úžasnou barvu a nádherně křupe (tomuto se říká blanšírování a funguje to na většinu zeleniny).
Zrýchlená pančelka v kuchyni
Momentálne najmä umývam riad, krájam zeleninu, tancujem v kuchyni a mám radosť, keď sa tímom akcie podaria. V minulosti som sa nachomejtla aj k dlhým programovým akciám, stredoškolským táborom šmrncnutým zážitkovkou aj fyzikou, či AdventISu – adventnému kalendáru od inštruktorov pre inštruktorov. V rámci Instruktorského kurzu podporujem víkendovky produkčne a teším sa na stretnutie v lesoch počas Outdoor víkendu.
Ako stredoškolská učiteľka matematiky a fyziky plávam vo vodách alternatívneho vzdelávania, ktoré má hlavu a pätu. Prekladám to spaním v lese, ponocovaním nad šiframi, organizovaním svadieb a napchávaním sa cukrom v akejkoľvek koláčovej, muffinovej alebo waflovej forme. Baví ma skladať ľuďom komplimenty, premýšľať nad učením a prepašovávať memečka do výukových materiálov.
Zvídavá divoženka, amazonka (před 20 kily)
Do instruktorské komunity mě přivedl zájem o zážitkovku, hledala jsem přesah pro práci s lidmi, a tak jsem se přihlásila na IS Kurz, který mi dal nejen spoustu nábojů do mé praxe, ale především spoustu přátel a nezapomenutelných zážitků. Dostala jsem od Instruktorů mnoho a přijde mi přirozený to posílat dál. Tak to dělám právě na Úvodních a pár dalších akcí.
Ve svém profesním životě jsem facilitátorkou a lektorkou. Mám velký štěstí, že mohu pracovat se skupinami lidí, které chtějí něco společně dělat, něco měnit, chtějí si porozumět a navzájem se poznat a mít pěkný vztahy. Moc mě baví příroda a její kouzla a taky ráda tvořím, maluju, pobývám s přáteli a poznávám nepoznané.
Liška v týmu
V Instruktorech se ráda motám u akcí s dramaturgií a tématem (ať už jako součást A-týmu nebo B-týmu). Letos dělám Úvodní, na které mě baví pestrost a to, že je součástí většího celku. Baví mě přinášet zážitky, radost a pracovat s přáteli na akcích, které mi dávají smysl. Na sklonku jara ráda pomůžu s již tradiční akcí Civilizace.
Jinak denně mluvím se zákazníky a řeším, aby vše šlo jako po drátkách. Denně slyším češtinu a slovenštinu a dříve se k tomu přidávala znaková řeč, která mě baví. Jsem člověkem s hravou duší, který rád brnkne na struny kytary nebo se rád ocitá uprostřed přírody a chodí bosky po trávě. Mám ráda lidi okolo sebe, smích a padající hvězdy.
Architektka v pohorkách
Když jsem sama procházela kurzem, tak právě Úvodní pro mě byla největší zážitek. Proto jsem se přidala do A-týmu na přípravu Úvodní pro další kurz…a nakonec i pro ten letošní :). Občas ráda béčkuji na jiné instruktorské akci, nebo si užiju roli účastníka.
Jinak dělám domy. Jsem architektka a zaměřuji se hlavně na rodinné domy a interiéry. Baví mě mluvit s lidmi, postupně zjišťovat, kým jsou, jaké mají sny, potřeby a co chtějí a tvořit jim domov na míru. Důležitá je pro mě udržitelnost a respekt k přírodě i zdraví. Zajímám se o seberozvoj, ráda cvičím jógu nebo chodím po horách.
Analytik všecho, co zrovna projde kolem; táta; Zajda…
Poslední roky se hlavně starám o Instruktory jako o organizaci. Aby existovala podpora pro všechny, kteří chtějí tvořit zajímavé věci a pomáhat ostatním v jejich rozvoji. Ale mnohem raději tvořím já sám. Ideálně nějaký pořádný úlet, kde se od rána do večera nezastavíte a když si na něj (klidně po spoustě let) vzpomenete, tak vám vždycky vykouzlí úsměv na tváři!
Vždycky mě bavilo pracovat s lidmi, bavit je a rozvíjet, takže když jsem se po škole rozmýšlel co dál dělat, instruktořina byla jasná volba 🙂 Je to pro mne práce na něčem, co má smysl a zároveň mě to baví, ale hlavně je to o lidech. Představte si, že půl roku pracujete na něčem s takovou partičkou, jako zažijete na Úvodní – to prostě chcete!
Dramaturg, vědec a meta-učitel
Moje oblíbená část instruktorského řemesla je dramaturgická práce a vymýšlení her. Ale užil jsem si i organizaci recesní městské hry Útěk ze zoo nebo internetových Výzev ze soví klece. Podílel jsem se na vymýšlení dramaturgie letošního IS kurzu a kromě Úvodní víkendovky připravuju Víkend adaptace her, Víkend vymýšlení her, Psychovíkend a Letní prázdninovku.
Vystudoval jsem umělou inteligenci a pomocí získaných znalostí se teď snažím podporovat učitele, aby jejich výuka měla dlouhodobý pozitivní dopad a aby je učení bavilo. Podílím se na vývoji online výukového systému Umíme to a na Fakultě informatiky zkoumám, jak výukové systémy zlepšovat. Vzdělávání se týkají i moje další zájmy: organizování zážitkových akcí pod Instruktory a příprava začínajících cvičících na Fakultě informatiky v rámci předmětu Teaching Lab.
Zvědavý ajťák a cestovatel
Letos pro Vás připravuju Úvodní víkend, kde dostanete pěknou porci intenzivních a pestrých zážitků, abyste zjistili, co vše je možné i nemožné! (Připravte se hlavně na to druhé 🙂) Dál se spolu potkáme na přednášce o Dramaturgii, kde si budeme lámat hlavy nad tématy a cíli her a akcí. Když to klapne, uvidíme se i na Outdooru.
Studuju nové věci v IT, protože mě to pořád ještě baví. V práci se snažím hledat jednoduchá řešení pro naše klienty, která jim ušetří čas a práci. Chodím na dlouhé traily, protože je to dobrý způsob, jak si vyčistit hlavu a vrátit se sám k sobě. Trávím spoustu času na kurzech o pohybu, kde učíme svá a cizí těla dělat věci, které už tak trochu zapomněla. Sleduju dobré i divné filmy, mám rád kafe, čaje a whisky, dobré a chytře napsané knížky, a lidi co si umějí dělat legraci sami ze sebe.
Marťas se postaral o nástřel dramaturgie kurzu. Vidět ho můžeš zejména osobně na akcích, takže na ně nejdřív logicky musíš přijet. Jeho instruktorská historie údajně je dlouhá tak, že delší být už ani nemůže. Co to znamená? To nevím, ale můžeš se ho na to zeptat. Jeho superschopností je neustálá potřeba nedělat věci složitější, než je potřeba.
Ač to o sobě ráda tvrdí, není žádný přicmrndávač, ale plnohodnotná členka propagačního a produkčního týmu! Absolvovala poslední IS kurz, zorganizovala víkendovou zážitkovku Jistojistě, kovidovou facebookovou hru Výzvy ze soví klece a zrovna teď připravuje městskou hru Útěk ze zoo. Táhne ji to k outdoorovým aktivitám, takže se jí vesele ptejte třeba na to, jak se neztratit v lese, jak vylízt na tamtu skálu nebo vysoký lana. Buď odpoví, nebo Vás odkáže jinam. Ráda Ti taky povykládá o tom, jaký byl její IS kurz, protože to má v živé paměti. Kde je ji ještě můžete potkat? No přece na šalině.
Áďa je jednička a postará o to, aby vše na jedničku i klaplo. Produkce a logistika jí říkají „Och, má paní“. Je to rozená dotahovačka a zoptimalizuje i to, o čem jste nevěděli, že to optimalizaci potřebuje. S Instruktory kamarádí od roku 2010 a na akcích ji nejčastěji potkáte v kuchyni. A to je něco, co chcete zažít.
Ač má pocit, že je stále instruktorský nováček, je to akční žena. Věnovala se Výzvám ze soví klece a po covidových přesunech se jí podařilo zorganizovat kurz Jistojistě a městskou hru Útěk ze zoo! Ráda si klade otázku „Proč?“, a tak ji to táhne k dramaturgii. Poznáte ji podle toho, že zapadá mezi děti, a to nejen velikostí, ale i tím, že se jí rozzáří oči, když si může hrát na dětském hřišti. Přidal by ses? V týmu pracuje s účastníky a stará se o to, aby byl kurz dramaturgicky dobře vyveden.
Marťa se stará o to, aby se do kurzu dostali ti, kdo se tam dostat mají, a pak, aby nám neutekli. Je absolventkou kurzu 19/20, po kterém se odvážně utkala s Hrdinstvím a následně po hlavě skočila do vod Přátelství. Ráda se s tebou pobaví o tom, jak z účastníků při reflexi nedostat zhola nic, jak pracovat se skupinou tak, aby příště nepřijela a když ji pozveš na palačinku, dosvědčí, že dělat je na akci nemusí být dobré rozhodnutí. Je to vrchní ochutnavačka, neochočená kreativní kreatura a hrdá nositelka nohy velikosti 42.
alHonza nás vede a jsme za to rádi. Vedle toho zvládá organizovat schůzky propagačního týmu a až přijedeš, můžeš mít recht, že se o Tebe postará. Zážitkovku dělá od roku 2014, mimo jiné je absolventem oboru Zkušenostně reflektivního učení FF MU a podílel se na minulých dvou instruktorských kurzech. Obrátit se na něj můžeš s rolovými hrami, psychologií, didaktikou, reflexí, propagací či ekonomií akce.
Tom je dramaturg letošního kurzu. Je absolventem ročníku 2017 a od té doby zorganizoval několik víkendovek, prázdninovku i městskou hru. Na instruktorském řemeslu ho nejvíc baví právě dramaturgická práce, ale taky vymýšlení a adaptace her. Poznáš ho snadno: nikomu z týmu neudělá takovou radost řapík celeru.
Martin Kulda KulichMezi Instruktory jsem od kurzu 17/18, ale už předtím jsem se pohyboval okolo, protože jsem přiženil do rodiny Klusáčkových. Snažím se nebrat si toho na sebe moc a stále se mi to nedaří. Podílím se spíše na outdoorových akcích, v této sezóně se se mnou můžete potkat na TMOU!, ZiMINImní, HiTechu a možná i na Vodovíkendu, pokud o něj bude zájem.
Taky mě můžete potkat online na adrese citron@instruktori.cz, kde spolu s Martinem a Kalužem léčíme vaše IT bolístky.
Nejvíc se těším na píseň ledu a ohně – ten pocit nekonečného blaha poté, co člověk vyleze z ledového potoka, jen tak něco nenahradí.
eLiška ProkešováLetos jsou to dvě víkendovky, a to Úvodní (která byla pro mě jedna velká jízda) a Dramavíkend (který je pro mě tak trochu metodická výzva). Jinak mám za sebou spolupořádání Zimní prázdninovky a několik tematicky zaměřených víkendovek.
Pohyb, příroda i pohodlí domova, jaro a podzim, poznávat, jak se z mála dá vykouzlit hodně, hra na kytaru, tanec, dělat lidem radost. Poznávat nové věci, i když z nich mám zpočátku obavu. Miluji soumrak a chození bosky po trávě.
Kuba OujezdskýJako absolvent loňskýho kurzu jsem neodolal nabídce zapojit se do přípravy kurzu letošního. Hodně mě baví promýšlet dramaturgii akcí a vést nekonečné debaty o tom, proč se co dělá. Taky mě můžete potkat na rosické Tvrzi, pokud mě tam pod vrstvou uhelnýho mouru a jiné špíny od černého řemesla poznáte.
V práci koukám na hodně malinký věci hodně velkým mikroskopem (btw. víte jakej tvar mívá monokrystal zlata o průměru 50 nm?) většinou ve snaze donutit ten zázrak techniky fungovat aspoň na tolik, aby se dal poslat do světa. Zbytek volného času (pokud teda ještě nějaký zbývá) se snažím trávit v přírodě, nejlíp co nejdál od lidí, civilizace a jejich výdobytků (benzinový vařič není součástí civilizace pouze za předpokladu, že v něm hoří natural 95 případně kradená dvoutaktní směs).
Peťka HovězákováMám za sebou pár prázdninovek, nějaké ty víkendy a realizaci dvou instruktorských kurzů v IK týmu. Posledních několik let se držím spíš v pozadí. Letos jsem se rozhodla pomoct s připravou Dramaturgické víkendovky.
Pracovně jsem nejvíc psycholožka/psychoterapeutka a instruktorka na teambuildingových kurzech. Kromě toho ráda šiju boty, zpívám i kreativně tvořím a občas se tím i živím. Jsem pohodářka a nejskutečná požitkářka.
Jana Emu Štrosovásportující cestovatelka s taneční duší, které špetka ironie nechybí
Zahloubanou v datech v práci či v šifře na šifrovačce, plápolající na skále či tanečním parketu, ulítlou na horách či v tramtárii, vyklidněnou v pozici holuba či večer u táboráku a v zimě rozjetou na bruslích či snowboardu.
Protože jsem se po pár měsících od konce (organizace) Tmou XX oklepala a zjistila jsem, že mám moc volnýho času a že chci zase vytvářet něco, co mi dává smysl 🙂
Tinka KrasnayováKadečo, napríklad VUH. Ale stretnúť si ma mohol na Civilizaci. Alebo ako účastníka na rôznych akciách (TMOU!, IS kurz, ISOB…). A keď už sa pýtaš, čo robím, tak to využijem ako reklamu. S Kájou organizujeme česko-slovenskú víkendovku, ktorá bude asi v roku 2021.
Spýtala som sa svojho okolia a dostala som toto: Šialená, ňufecííí, slovenská, No skvelá samozrejme 😊, skvelá Tinka! Zaneprázdnená.
Jan Darwin BöhmInstruktoři mi dávají příležitost realizovat se ve třech oblastech, které mám rád: šifrování, vaření a uvádění lidí do diskomfortu. Potkat mě tedy můžete jako orga na TMOU!, ZiMINImní nebo jako kuchaře skoro kdekoliv jinde. Baví mě experimentovat, a to jak v kuchyni, tak při hloubání nad dramaturgií zážitkovky. Mám rád, když se kolem mě věci dějí, byť ne nutně mým přičiněním. A pokud je někde řapíkatý celer, pravděpodobně jsem nedaleko.
Saša Porembová…momentálne najmä umývam riad, krájam mrkvičku, tancujem v kuchyni a teším sa, keď sa tímom akcie podaria. Jo, a ešte trochu fušujem do nie úplne typickej inštruktorskej akcie: tábora ÚLeT pre základo- a stredoškolákov, kde sa inštruktorina mieša s ošahávaním fyziky.
…sa učím, ako študentom pomáhať objavovať taje matematiky a fyziky; behať tak, aby som si neublížila; byť užitočná bez toho, aby mi z toho preplo, nebáť sa sama v noci v lese a nezjesť úplne všetko tiramisu v dosahu.
Dominika KrejčíJsem čerstvý absolvent posledního kurzu, který se rozhlíží do čeho by mohl strčit nos. Na outdoor aktivity mě moc neužije, raději si v klidu a v teple sednu a zabavím se svými myšlenkovými pochody. Ráda mám věci pod kontrolou a nebojím se říkat lidem, co mají dělat.
Je spousta akcí, kterých jsem se účastnila jako účastník. Jenže člověk jednou odroste a jediné, co mu zbývá, aby mohl zůstat s tou skvělou partou lidí, je tyto akce začít sám organizovat. Takhle jsem se stala aktivním členem Spolku přátel severské zvěře na FI MU, lektorkou PyLadies, koučkou v Czechitas, vyučující na FI MU a na svém gymplu a v neposlední řadě taky Instruktorkou. Prostě ta potřeba „dávat zpátky“ je příliš silná a já jí nemůžu odolat.
Vzděláním geodet kartograf a ekonom, miluju práci s lidmi, cestování, objevování neznámého, tanec, jízdu na koni, lyžích nebo kole, lezení po skalách, hraju na kytaru, baskytaru, perkuse, bavím se improvizačním divadlem, poezií, španělštinou, francouzštinou, angličtinou.
Zážitkové pedagogice se věnuju od roku 2006. Začal jsem v organizaci Prázdninová škola Lipnice a postupně jsem prorostl mezi fajn lidi z organizací Člověk hledá člověka, Instruktoři Brno, Hnutí Brnotosaurus, Diamantina, Horsense, ÚDiF, Česká cesta, Kalokagathia. V současné době pracuju mimo jiné jako lektor pro společnost Post Bellum, která zážitkovým způsobem servíruje mladým lidem za základních a středních škol zajímavé kapitoly z dějepisu.
Už tři roky v Brně, nejpravděpodobněji mě potkáte na kole nebo jak si čtu v šalině. O víkendu příležitostně někde v kopcích na sever od města. S trochou štěstí taky na nějaké IS-akci a určitě na zimních ISOBech.
Kája BretováSpoustu věcí: Co mě baví, přijde mi zajímavé a najdu si na to trochu času. Obyčejně se připletu k pořádání akcí tak, že mě osloví vznikající tým, což v jednom případě vedlo k tomu, že se aktuálně podílím na hladkém průběhu IS kurzu. Taky se snažím udržet si kus duše a zdravého rozumu, oboje zaprodané při studiu jedné nejmenované medicínské fakulty. A tak jsem čas od času k nalezení na akcích všeho druhu jako B-týmák, A-týmák či účastník. V budoucnu se spolu se super týmem chystáme uspořádat CZ/SK víkendovku.
Vyhledávám oranžové věci, takže se obyčejně nachází v mojí blízkosti nebo na mě. Ráda chodím do hor s úslovím „kopce jsou zlo, ale schody jsou zlo v koncentrované podobě”. S nadšením zkoumám nové věci. Taky mám za kamarády hromadu informatiků a Slováků (částečně se překrývající množina), což se na mě v jistých bodech podepisuje. Samozřejmě, jen v dobrém. A chvilku nevydržím doma.
Poznámka pod čarou: fyzici by mohli odporovat, ale už dlouhá léta prověřuji teorii, že neexistuje větší přitažlivá síla, než-li gravitační síla postele po ránu. A odpoledne. A večer.
Iva HorákováInstruktoři jsou pro mě skupina plná skvělých lidí, se kterýma nic není nuda a se kterými mohu podniknout prakticky cokoliv. Po absolvování instruktorského kurzu před čtyřmi lety mě osud zavál na delší dobu daleko od domova, ale teď jsem (konečně?) zase zpátky a chystám pro vás Úvodní víkendovku. Proč? Protože ji dělám se skvělým týmem a protože to bude prostě pecka.
Miluju cestování, poznávání a zkoušení nových věcí. Jsem teplomilný tvor, takže vždy zvolím radši léto než zimu a cestu do tropů před cestou na sever. Když zrovna nikde nelítám, taksi zabrnkám na kytaru, pozvu kamarády na pizzu a na koktejl, jdu se proběhnout do lesa, zajdu na jumping nebo zahrát deskovky. Když mám špatnou náladu, stoprocentně mi ji zlepší nějaké chlupaté přítulné zvířátko.
večný nemotora s úsměvem na tváři
Duší a srdcem lanáčovec, jinak prostoprostý človíček.
Aktuálně ještě studující, jinak v lanáči pracující a teambuildingy pořádající. Dost mě baví trávit čas venku v jakékoliv podobě a moje největší noční můra je práce mezi čtyřmi uzavřenými stěnami.
Protože to je skupina, která vám neskutečně otevře oči. Umožní vám zažít neskutečné i skutečné věci a to nejlepší ze všeho, naleznete přátelé na celý život! Takže? Pojďte do toho s námi!
Tomáš VejpustekKopu do lidí. Taky chodím okolo s malým černým notýskem a píšu si, co kdo řekne. Teď ale vážně: Mám potřebu, aby věci byly organizované a děly se, takže tíhnu k tomu, otravovat lidi, jestli na věcech pracují a starat se o to, aby bylo jasné, co je třeba dělat. Taky jsem nepoučitelný grafoman a mým koníčkem je dělat zápisy z týmovek.
Loni, po absolvování Instruktorského kurzu, jsem jel na Tvrz a okouzlila mě natolik, že když mi pan purkrabí nabídl místo v týmu, nemohl jsem odmítnout. Trochu špatné je, že jsem v té době už začal organizovat letošní Instruktorský kurz.
Ten okamžik, kdy mě celý den bolí hlava, jsem úplně bez energie a přijdou kamarádi z týmu, že uděláme noční hru, která původně nebyla v plánu. To, jak mě během brainstormingu opouští únava a když vyrážím do lesa, na hlavu už jsem úplně zapomněl. Tři hodiny, kdy chodím sem a tam po cestě s pochodní a čekám na účastníky. Bujará afterparty po návratu ve dvě hodiny ráno.
Tomáš EffenbergerV Instruktorech jsem teprve krátce. To mi ale nezabránilo začít skládat tým na Úvodní víkendovku šest dní po složení svých závěrečných instruktorských zkoušek. Přípravy Úvodní víkendovky jsem během roku prokládal přípravou Talismanu, letní prázdninovky o šťastném a naplněném životě. Moje oblíbená část instruktorského řemesla je dramaturgická práce a vymýšlení her. Na Úvodní víkendovce se tak můžete těšit na novou hru, ve které budou létat vafle!
Baví mě učit se novým dovednostem a baví mě pomáhat ostatním učit se. V rámci laboratoře adaptabilního učení na fakultě informatiky pracuji na své životní misi efektivní a zábavné výuky pomocí umělé inteligence. Učení se týkají i další věci, co mě baví, ať už je to vedení cvik z programování a algoritmů, organizování soutěží pro středoškoláky a v poslední době organizování zážitkových akcí pod Instruktory.
Kristýna Kristy PotůčkováBavím se, překračuju svoje hranice, užívám si dlouhé diskuze a hlavně pohodovou otevřenou atmosféru nejen při práci. V konkrétních obrysech to znamená, že se letos pro IS kurz podílím na organizaci Úvodní. A protože vzniká přesně tak, jak jsem psala na začátku, bude to stát za to!
Protože to byla ta akce, co mě jako kurzistku ohromila a nadchla. A protože právě tam je spousta prostoru pro to se pořádně rozcuchat, zablátit a přitom zažít krásu nejen noční oblohy.
Jiří Zajda ZajícHmmm, vlastně všechno, co mne zrovna baví. Rád se pustím do pořádné srandy (Madagaskar), dlouhé zimní prázdninovky (ZIP), nebo třeba odpoledního vyblbnutí (kdo najde fotky z iKalendáře, tak má zlatého bludišťáka :-).
V kurzu se určitě potkáme na Úvodní a na Prásku, dál se nechte překvapit…
Vždycky mě bavilo pracovat s lidmi, bavit je a rozvíjet, takže když jsem se po škole rozmýšlel co dál dělat, instruktořina byla jasná volba 🙂 Je to pro mne práce na něčem, co má smysl a zároveň mě to baví, ale hlavně je to o lidech. Představte si, že půl roku pracujete na něčem s takovou partičkou, jako zažijete na Úvodní – to prostě chcete!
Ondráš PřibylaJsem prostě jen starej pes, kterej kdysi dělal zážitkovku … od té doby co nedělám klasické akce ani nechci učit klasické věci (jako dramaturgii akcí). Takže učím jen to, co doopravdy dělám a co umím dobře: práci se skupinou.
Už ani nevím, připadám si starej a línej vzpomínat. Prošel jsem IS kurzem 2005/2006. Prázdninovky jsem dělal tak tři, víkendovek hromada. Ale relevantnější k práci se skupinou jsou pro mě jiné zkušenosti – třeba Divadlo fyziky (street performing). Hlavně ale asi moje vlastní výuka. V poslední době vedu skroro už jen workshopy Nenásilné komunikace (nebo komunikace v konfliktních situacích), za poslední rok to bylo nějakých 60 lektorských dní. Na každém workshopu je hromada práce se skupinou…
No a bejval jsem teoretickej fyzik a zůstala mi z toho vášeň věci pochopit a popsat do hloubky – což se týká i práce se skupinou, takže budete-li chtít můžeme se dívat na souvislosti s teorií komplexních systémů. Akce kterou dělám teď je mediace sporu mezi odbory a vedením krajské instituce, čímž chci říct: Konfliktů se nebojím, snažím se dělat konflikty užitečné. A vlastně mě nějaká práce s dynamikou konfliktů docela baví.
Martina Mar JindřiškováVedla jsem IS kurs 2017/18 (spolu s Martinem U.) a zimní prázdninovku. Po skončení IS kursu jsem se od Instruktorů vzdálila. Synchronicita vesmíru ale umí být hodně vtipná záležitost. A tak se jednoho krásného lužáneckého odpoledne stalo, že jsem se ocitla uprostřed zimního týmu, který právě hledal garanta …
Zima je mé oblíbené roční období a já se těším, až se s týmem a kursisty zahrabeme do sněhu!
Radka ZounkováV Instruktorech se hlavně snažím odejít do instruktorského důchodu a moc se mi to zatím nedaří. Pokaždé se nechám zase přemluvit. Dělala jsem postupně tak nějak všechno – od prázdninovek přes organizaci IS kurzu, členství ve špenátu, zdravo-, outdoor- i dramasekci. Teď už se zabývám „jen“ dramaturgií, prací se skupinou, první pomocí. Kurzy dělám spíš v PŠL.
Obvykle udivuju odpovědí, že ráda chodím do kopce s batohem na zádech. Ale je to tak. Je to ta chvíle, kdy důležitý začínají být úplně jiný věci – jestli mě něco netlačí na zádech, jestli nemám mokrý ponožky, jestli nemám hlad a jestli mám kde spát. Všechno ostatní je taaaaaak daleko… Krom toho poslední dobou docela ráda běhám v bahně, to je taky tak nějak uklidňující. Hraju larpy. Lezu. Učím zachraňovat životy. A tak.
Po letech a načerpání zkušeností opět ve Zdravo sekci a v týmu Zdravovíkendu.
Naplňuje mě práce, která mi dává smysl a miluju tanec, hudbu i ticho, kavárny a hory a spoustu dalších životních paradoxů.
Honza PáralV instruktorech jsem od roku 2015 a v současnosti garantuji IS-kurzový víkend úvadění her.
Jako člověk mnoha zájmů se zaměřuji především na hry rolové, neboť lidem umožňují vyzkoušet si mnoho charakterů a perspektiv, a najít si tak svoje těžiště. Budete-li chtít zjistit, kde mám těžiště já, neváhejte si mě zastavit s jakoukoliv otázkou, budu se těšit.
Vojtěch Buchar BendaU instruktorů bych se v tomto období označil za „aktivního důchodce“. V rámci dramasekce konzultuju jednotlivé akce a jsem zkoušejícím z umění dramaturgického. Krom toho sem tam vypomohu, obvykle jako B-tým nebo kverulant. Kdoví, třeba se jednou z důchodce stanu opět pracujícím.
Vracím se do hor. Po letech života ve městě jsme se ženou koupili stoletý dům se sadem v Sudetech a stěhujeme se tam. Čeká nás hodně překvapení, spousta neznáma a večerní ticho vanoucí z lesů. Nadšení se mísí s obavami a celé je to takové víc intenzivní, člověk cítí, že žije.
Marťas HanzálekLetos pro kurz připravuju Úvodní víkend, kde dostanete pěknou porci intenzivních a pestrých zážitků, abyste zjistili, co vše je možné i nemožné! (Připravte se hlavně na to druhé 🙂 ) Dál se spolu budeme potkávat na přednáškách o Dramaturgii, kde si budete lámat hlavy nad tématy a cíli her a akcí. (Když to klapne, uvidíme se i na Outdooru.) A když úplně všechno půjde, tak jak má, tak na podzim vyjde nová kniha Instruktorský Fond Her II.
Studuju nové věci v IT, protože mě to pořád ještě baví. V práci se snažím hledat jednoduchá řešení pro naše klienty, která jim ušetří čas a práci. Trávím spoustu času na kurzech o pohybu, kde učíme svá a cizí těla dělat věci, která už tak trochu zapomněla. Bavím se vymýšlením akcí pro Instruktory, protože je to prostor pro úžasně nemožné nápady. Dávám dohromady knížku plnou her, aby nám ty hry někde nezapadly. Chodím na hory, protože mám rád daleké výhledy. Sleduju dobré i divné filmy, mám rád kafe, čaje a rumy, dobré a chytře napsané knížky, a lidi co si umějí dělat legraci sami ze sebe.
Lenka RaudenskáMomentálně jsem aktivním členem dramasekce a jsem v týmu HiTechu. Podstatně víc se ale věnuji dramasekci, se kterou je spojená příprava Dramaturgické víkendovky a přednášek, zkoušení a dramamelejnky.
Libí se mi jak dramaturgie dokáže ovlivnit vyznění celé akce. Vybroušená dramaturgie dokáže z akce udělat diamant, který rozzáří úsměv na tváři každého účastníka a hlavně může mít přesah do běžného života.
Chtěla bych aby všichni instruktoři (nejen kurzisti) dokázali udělat z itíku úžasný klenot!
Matěj Glum PíroBaví mě pořádat delší, dramaturgicky náročnější kurzy (Talisman, NaPřijmu, BezObalu, Prazim, DoZtracena…), které mají větší potenciál dostat z lidí to opravdové a vytvořit velká přátelství. Přemýšleje nad programy a dramaturgií, stal jsem se velrybou (člověkem, který v instruktorech pomáhá akcím precizovat tyto aspekty na kurzech). Je ale fajn střihnout si občas i nějakou víkendovku ať už outdoorového (KRAZ, Outdoor víkend…), přemýšlivého (Poloplno), nebo recesistického ražení (Madagaskar, Assassin). Práce je to míň, lidem se to (většinou:-P) líbí a člověk to urve s minimem spánku:). Posledním dobou mi přišlo, že toho materiálu, který nejen z těchto akcí vznikl, je tolik, že by stálo za to programy z něj vydat v novém fondu her. A tak na něm (sice úmorně a klopotně) pracuju.
Rád hrám hry skoro akéhokoľvek typu, od stolných, cez behacie stratégie až po nejaký príbehový LARP. Rád si vyrazím na turistiku do hôr, ešte radšej s dobrou, nie však príliš veľkou partiou. Rád robím veci, v ktorých vidím hlbší zmysel. A rád ležím v tráve. Celkom netradične si radšej dám kakao než alkohol.
ne člověk, králík, ne Instruktor, fotograf
Informatiku na MU.
Jen nemalý počet známých a kamarádů.
Protože jsem zjistila, že je super zažít nějakou akci jako pozorovatel a moct ji tak vidět z více úhlů pohledu, mimo klasické role org/účastník. A protože to vypadá, že je takové pozorování v kombinaci s foťákem dokonce užitečné. Kromě toho mě instruktoři a jejich činnost docela zajímají a ráda se podívám, jak to vlastně funguje uvnitř.
Říct mi to a netvořit moc pěkné výjevy.
Protože jsem spánkově náročný tvor a když půjdu spát, svět bude šťastnější.
milovník dobrých příběhů, vypravěč
No ano. Chtěl jsem být knihovníkem. Tedy až potom, co jsem chtěl být kosmonautem. A po kosmonautovi akademickým vědcem. Rozumějte, vytýčený směr do budoucnosti jsem držel neochvějně. Jenom došlo ke korekci s realitou, takže jsem naznal, že potřebuji jinou vstupenku do světa vesmírných letů, takovou co je určená pro šprty a nejtlustší kluky ve třídě. Tudíž jsem znovuobjevil princip destilace, navrhl solární elektrárnu, vymyslel oblek lehčí vzduchu a tím, že se mi podařilo od kluků z ulice vybrat 10 Kč na kyselinu potřebnou k výrobě nezbytného vodíku jsem předběhl crowfunding o mnoho let (peníze za příslib použití obleku). Návrh lodi, co by byla hrozně pomalá a brzy by se na vodě potopila, do seznamu svých úspěchů nepočítám. Jenže i když jsem měl víc nápadů na papíře než Adam Bernau, génius 21.století, tak mne to na oběžnou dráhu orbitě neposunulo ani o metr. Zato se ze mne stal náruživý návštěvník knihoven. A jak tušíte, tak odtud je ke knihovníkovi jen malý krůček. Upřímně řečeno, stejně jako hospoda v rukou opilce, by moje knihovna byl nevalně vedený podnik. V knihovně by nebyly k dohledání knížky, čtenáři by mizeli pod zákeřnými knihopády a mne by krátké zděšené výkřiky donutily sotva zvednout hlavu, než bych ji vrátil zpět k rozečteným řádkům.
Jenže k dospívání patří i opuštění naivních dětských snů a já si přestal plést měsíc s jeho odrazem na hladině. Stal jsem se čtenářem – profesionálem. Tvrdým profíkem, co přehlídne i apokalypsu, když je zrovna zažraný do děje. Profesionálem, co…
No, ehm. Jak bych to řekl….
instruktorský Lišák
Veselé lidi okolo sebe, hudbu, překvapení, akci i lenošení, tanec a práci, která dává smysl. Mám ráda řád, ale stejně tak pocit vše občas vyhodit z okna a žít okamžikem. Miluji dny strávené mimo město, přírodu, výlety, kolo, chození bosky v trávě, letní podvečery, mrkev a slazené mléko Piknik :).
Když vyzkouším dosud neznámé a zjistím, že ono to jde, baví, chutná, nakopne, potěší … zkrátka dělá život pestřejší a zajímavější.
Protože je to banda zajímavých, příjemně ztřeštěných a inspirativních lidí, která mě vždy lákala a mezi kterými mám své přátele.
instruktorská matka s neustálou potřebou seberealizace
Profesí interiérová architektka, momentálně stále trochu pracující matka na rodičovské. Od 15 let běhám rádiový orienťák, přes který jsem se plynule dostala k Instruktorům, outdoorovým závodům, svatbě…
Kromě orienťáku miluju jízdu na horském kole, plavání a výlety po horách, naopak na rozdíl od většiny Instruktorů neprožívám horolezení a jakákoliv vysoká lana.
Narodila jsem se do ryze skautské rodiny, takže zážitkovku jsem tak nějak měla v krvi odjakživa. Pak mi bratr pár dní před maturitou přinesl přihlášku do IS kursu („jsem to omylem vytiskl 2x – nechceš se přihlásit taky?“) a od té doby mám za sebou působení v rozmanitých IS organizačních týmech – ve špenátu, v týmu IS kurzu 2013/14, několika úvodních víkendovek, zimní prázdninovky, TMOU, Hvozdů, velkého outdoorového závodu a dalších, většinou sportovně zaměřených akcí.
Pokud srovnám, jestli jsem dala víc já Instruktorům nebo oni mně, Instruktoři rozhodně vedou. Protože přestože jsem poslední dobou kvůli potomstvu spíše pasivní, tak množství kamarádů a bohaté zkušenosti, které využívám nejenom v profesním životě, jsou tady pořád.
lektor na PdF MU a všude jinde
Zanícený praktik, výzkumník a teoretik – v tomto pořadí. Někdy se stane, že se mi to obrátí a jsem za to rád …
K zážitkovce jsem se dostal skrze Akademické centrum osobnostního rozvoje, kde jsem nějakou tu dobu lektoroval a byl spolutvůrce projektu zaměřeného na výuku zkušenostně reflektivního učení pro studenty MU. Mám za sebou nějaký ten kilogram různých psychoterapeutických kurzů (SUR, ericksonsovká psychoterapie, SFBT, blablabla). Kromě toho jsem instruktor různých skautských vzdělávacích akcí (od zimních až po letní). V neposlední řadě občas pořádám fakt divné workshopy na témata, které nikdo moc nezná jako: Clean Language, Internal Family Systems, Užitečné Rozhovory, …
S Instruktory Brno jsem volně spolupracoval na některých předchozích ročnících IS kurzu.
lektořina, facilitace, ticho v horách
Nedávno jsem měl příležitost ohlédnout se za svou instruktorskou dráhou, tak se o ni podělím.
Před více než deseti lety jsem stál u zrodu hry Assassin. O několik let později u jejího propojení s Instruktory. Tím jsem se najednou ocitl uvnitř a začal pořádat akce. Instruktorský kurs jsem absolvoval v letech 2013/2014 trochu netradičně v pozici člena IK týmu.
Za posledních pět let jsem byl u všech tří zimních prázdninovek, šéfoval jsem tři ročníky Do Ztracena a u toho jsem stihl ještě tři kurzy pod PŠL. To vše mi přineslo docela slušné zkušenosti. A taky docela slušné vyhoření.
Stáhl jsem se pak ze zážitkové scény, ale v rozvíjení lidí pokračuju dál – nyní jako lektor na volné noze.
Nu a občas se vynořím někde, kde myslím, že bych mohl být užitečný – třeba na PRÁSKu.
technik a středověký šlechtic
Zaměstnáním jsem počítačový technik – specialista.
Ve volném čase si rád hraju, čtu, fotím, namáhám mozek, nebo ho naopak úplně vypínám. Nerad dělám cokoli bezdůvodně.
Během více než patnácti let působení u Instruktorů Brno mám na svém kontě nespočet různých akcí – od víkendových, z nichž stojí za zmínku především HiTech, přes zážitkové prázdninové kurzy (Tvrz, Odysea Země, Island 2008, Labyrint 2, KLAP!), až po velké outdoorové závody typu 66hodin nebo Octoginta Octo. Také jsem správcem skladu materiálu.
Místní znalec, průvodce, pamětník.
Na Tvrzi jsem se ocitl poprvé jako účastník v r. 2001 a neskutečně mi učarovala. O rok později jsem tedy jel jako účastník znovu. Další rok jsem byl přizván do týmu a u organizování jsem zůstal dodnes.
Prošel jsem si za tu dobu spoustou rolí – od toho nejchudšího žebráka, přes řemeslného mistra až po šlechtice.
Poslední léta na Tvrzi vystupuji jako Jan z Bílé, Purkrabí na hradě rosickém.
člověk mnoha zájmů
Mám mnoho zájmů a tím pádem i mnoho rolí. Na VUH a těsně před ním budu vaším průvodcem ve světě her. Hry, a to především ty rolové, hraju a designuju. Nabízím lidem, ať si pomocí her vyzkouší různé charaktery a pozice, a uvědomili si tak, kde mají svoje těžiště. Budete-li chtít zjistit, kde mám těžiště já, nebojte se mě na VUH víkendovce či na domečku zastavit. Před monologem totiž preferuju dialog, protože věřím, že v něm se o člověku dozvíte nejvíce.
A pokud jste úspěšně dočetli až sem, máte u mě za odměnu čokoládu. Stačí, když mi na můj mail hop.post[zavináč]seznam.cz pošlete nějakou oblíbenou písničku z vašeho dětství (stačí odkaz na youtube, nebo nazev a interpreta). Budu se těšit 🙂
instruktorka a máma jednoho IS sviště
Jmenuju se Kamila, mám červenobarevné tričko, kolem instruktorů se motám 8 let. Tento rok jsem se synem doma na rodičovské, ve volném čase nohou ryju, rukou pleju, hubou melu. Pokud jste se dočetli až sem, tak vězte, že pokud máte nějaké dotazy k VUH programu, můžete mi napsat a já vám poradím.
Azor svěží vítr z hor
Jsem doma v kopcích Krkonoš,
kde vládne pohoda a pán hor Krakonoš.
Miluju pohyb a lesy hluboké,
prostě kout přírody divoké.
Lesník ten snad ze mě bude,
doufám, že to nějak pude.
Ve skautském oddíle vedu už roky,
různými směry šly však mé kroky.
Pofoukat bolístku, obvázat ránu,
zvládám i v noci nebo po ránu.
Jsem holka do nepohody,
miluji výzvy a všechny závody.
Mimo komfortní zonu spolu půjdeme,
doufám, že se spolu všichni sžijeme.
mapař, horal, cimrmanolog, zvídavý člověk
Je tu plno velmi zajímavých podnikavých lidí od kterých je vždy co nového se naučit. Instruktoři jsou parta lidí, pro kterou nic není nemožné. Baví mě dumat o tom, jak vymýšlet programy tak, aby dosáhly vytyčených cílů. Práce instruktorů je plná legračních absurdních situací. Miluju chvíle na akcích, kdy každý člověk v týmu dává všechnu svoji energii na tvorbu nějaké hovadiny, která při přípravě sice vypadala lehce, ale na místě se zjistilo, že vlastně musíme přenést 3 barely s vodou do kopce, přivázat na stromy 10 autoplachet a chytit ty šváby, kteří z té sklenice už dávno sami utekli… Společný smích naprosto vyčerpaného týmu ve 2 ráno při přípravě programu na další den je k nezaplacení.
nadšenec pro outdoor i dramaturgii
Ráda trávím čas s kamarády, až už při nějaké sportovní aktivitě, na cestách, v kavárně či při plánování další bláznivé akce. Mám hodně ráda outdoor, takže polovina akcí, kterém jsem kdy organizovala se ho dotýkají (Outdoor-víkend, HiTech, závod H.L.A.D. apod.). Druhá polovina se potom točí kolem klasických akcí zážitkové pedagogiky. Posledních pár let jsem členem Dramaturgické sekce, takže se s semnou můžete setkat u zkoušky z Dramaturgie či na Dramamlejnku (konzultace itíku akce v návaznosti na téma a cíle).
Libí se mi jak dramaturgie dokáže ovlivnit vyznění celé akce. Vybroušená dramaturgie dokáže z akce udělat diamant, který rozzáří úsměv na tváři každého účastníka a hlavně může mít přesah do běžného života.
Chtěla bych aby všichni instruktoři (nejen kurzisti) dokázali udělat z itíku úžasný klenot!
ajťák, cestovatel a snivec
V práci ajťák, ve volnu pohodář a cestovatel, na akcích milující živelné tvoření , nově se rodící věci a situace. Nesnáší nudu.
Kompatibilní slova: víno, dobré jídlo a kafe, vaření pro přátele, spánek a koukání na měsíc. Koně a oslíci, cestování a španělština. Jachty, moře, potápění. Deskové hry a šifrovačky. Dálková cyklistika, klidně až do Japonska. Focení a kytara. Masáže a shiatsu.
Do brněnských Instruktorů přinesl několik dlouhých prázdninových kurzů, šifrovačku Tmou a Instruktorský fond her.
holka do nepohody
Venku jsem jako doma. Vyžeňte mě do lesa a já vám přístřešek postavím, oheň rozdělám, dobrotu uvařím, puchýře ošetřím a vlídným slovem vás na duši pohladím. Však jsem také v mládí prošla tvrdou výchovou tábornického oddílu Sokola Třebíč.
Budu vaším průvodcem outdoorového vaření. Obavy z akce můžete hodit za hlavu, protože s plným žaludkem dobrého jídla vás vítr, zima ani zákeřní organizátoři nerozhází!
idealista a cynik
Jsem ve spoustě věcí hodně naivně uvažující idealista, který se v posledních letech proti hořkosti světa brání cynismem, který maskuje za humor. Nemám rád příliš vážné situace, tíhnu k tomu je zlehčovat, ale naopak zase rád řeším věci do hloubky a zjišťuji příčiny a základní principy. Hodně funguju na pojmech, čest, hrdost, spravedlnost, moudrost, zodpovědnost. Často tak můžu působit staromódně.
Ale je to jedna z věcí proč jsem v Instruktorech. Spousta lidí je tu naladěná na podobné hodnoty. V IS jsou lidi, kterým nejsou věci jedno, přemýšlí, jsou tvořiví, mají chuť se o věcech bavit, vymýšlet nové způsoby a řešení. To je to, co mne tu pořád drží. Navíc spoustu lidí tu beru jako blízké přátele a cítím se mezi nimi příjemně.
Nejlíp mi je v dobře udělané dramaturgii kurzu, kde vím, co má kde svoje místo a proč. Spíš mne najdete u přemýšlecích atmosférovek, než u divokých outdoor závodů. Se zápisníkem nebo knížkou v ruce, dost často o samotě, protože samota a klid mi dobíjí baterky. Mimo instruktorské akce mne najdete často v čajovnách, doma na baráku nebo na zahradě, kde něco dělám, se psem po lesích, na kolobce a nebo ve fitku.
42 není jen číslo…
Popravdě řečeno z Asie, kde jsem se potuloval posledního půl roku. Jinak exemplář rozený v Ostravě a po kanále podél železniční trati naplavený do Brna.
Věřím, že zážitky jsou to jediné, co nám nikdo (kromě Alzheimera) nemůže vzít. Proto se snažím žít tak, abych jednou, až mi sestřička s bryndáčkem přijde utřít poslintanou bradu a nohy mě stěží donesou za dveře záchodu, měl na co vzpomínat. Hory, podzemí a veškerá místa, kde je co objevovat, jsou mým přirozeným prostředím výskytu. A přiznejme si, pokud nežijete ve strašidelném baráku na anglickém venkově, více se toho schovává venku…
Zatraceně tajnůstkářský…
No dobře. Cynická bestie co nevydrží bez ultimate frisbee, cest a dobrého čtiva.
Ubez ojd ofoj
Rád chodím na šifrovací hry a taky je organizuji – posledních pár let jsem se podílel na přípravě Kachny nebo TMOU. Mimoto mě baví orientační běh a tak mě můžete potkát jak pobíhám po lese s mapou i bez mapy. Vztah k outdooru ve mně vypěstovala především dlouhá léta ve skautském oddíle, tábory v tee-pee, řada letních i zimních puťáků, splouvání řek a plachtění na jezerech. V zimě nedám dopustit na běžecké lyžování.
Chtěl bych ukázat, že outdoor není jen o fyzických výkonech, přemáhání se a nepohodlí. Že se dá využít jako skvělá kulisa a účinný prostředek pro dosažení cílů na zážitkové akci. Však uvidíte.
všechno rozebere, občas něco složí
Rád si užiju dobrou knížku, upeču a sním moučník, nebo vyrazím na hory. Nebo si pro zábavu něco naprogramuju.
Zrovna teď je pro mě výzvou vedení lidí a politikaření s tím spojené. Na instruktorských akcích se ale často dozvídám o výzvách, které jsem ani netušil, že na mě někde čekají :-).
praktická žena
Už tři roky v Brně, nejpravděpodobněji mě potkáte na kole nebo jak si čtu v šalině. O víkendu příležitostně někde v kopcích na sever od města. S trochou štěstí taky na nějaké IS-akci a určitě na zimních ISOBech.
dobrovolný hasič, co vždy pomůže
Jmenuji se Josef, ale raději mám, když se mi říká Pepo. Občas taky můžete někoho slyšet, jak mě oslovuje Pepóne. Tento člověk byl s největší pravděpodobností se mnou na táboře, nebo zná někoho, kdo byl se mnou na táboře. Pro mé jméno je spousta dalších ekvivalentů, tyto mám ale nejraději.
Tak teď už víte, že jezdím na tábory. Na ty jezdím s menšími přestávkami od svých osmi let. Ať už jako dítě nebo jako instruktor a vedoucí. Pár let zpět jsem přijal roli hlavního vedoucího tábora. A tento krok mě nakopl k tomu, že jsem se přihlásil na Instruktorský kurz 2015, i když jsem do té doby absolutně neslyšel o nějaké zážitkovce a nevěděl, že něco takového existuje. Každopádně mě to začalo bavit a od té doby se tomu věnuji a snažím se zlepšovat.
Pracuji jako ajťák v bance, kde se starám o různé bankovní aplikace. Ale to je nuda a není potřeba to dál rozebírat.
Další koníčky jsou posilovna, plavání a v neposlední řadě je to hasičina (jako dobrovolný hasič).
najdeš mě tam, kde se něco směje
Prožila jsem celý Instruktorský kurs, který máš teď před sebou… Na outdooru bylo okolo nuly a… nezmrzla jsem. Na zimní prázdninovce teplota klesla hluboko pod nulu… a taky jsem nezmrzla. Ve svém „péřáčku“ (-7/-14/-34°C.) spávám i v létě – a je mi v něm tak akorát.
Mega velký recesista, dobrodruh, renesanční žena, foodlover a hlavně pošuk, který je pro každou špatnost!
Najdete mě tam, kde je mnoho lidí, kde je jídlo, ale i tam, kde byste mě nečekali… jsem všude…
Každý máme svůj jedinečný životní příběh… Máme ale opravdu jen jeden?
ale maminka mi říká Jiříku
Už jako malý zajíček jsem si ze všeho dělával srandu a kupodivu to ze mne nedostala ani školní docházka, ani cizina a už vůbec se to nepovedlo ďábelské korporaci, kde v současné době obšťastůju své kolegy. A co si budeme vykládat, po prosmátém dni v práci, je potřeba se věnovat něčemu vážnějšímu, tak to táhnu s instruktorstvem.
Inu, jak říká klasik: „Máte štěstí, že jdu kolem.“
sportovec co omylem začal filosofovat
Pro oko obyčejného čtenáře se to dá shrnout jednoduše. Rád se nechávám nadchnout novými věcmi, takže jsem každou chvíli někdo jiný a nemá cenu vysvětlovat „Kdo jsem“, protože se to pořád mění. Ale přeci jenom nějaké jádro mám a tím je sport, práce s dětmi a filein sofía.
S instruktory jsem v kontaktů stále od svého kurzu v roce 2011, ale je pravda, že jsem jim nedával dost pozornost. Pak jsem si uvědomil, že mi chybí ta možnost vymýšlet šílené, komplikované a často nepochopitelné programy, které zvládne jenom opravdový dobrodruh. A tak mě uvidíte na úvodní víkendovce a nebude těžké odhadnout, co je z mojí produkce.
Potom se uvidí, ono každý den je něco nového co se dá objevit. Ale určitě se těším na akce, co budou dělat kurzisté, protože účastnit se takových akcí je skoro stejně tak akční, jako je vytvářet.
s lidmi, se slovy, na cestách, skrze zážitky a poznání
„Ať už peklo bylo, nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe rozhlédneme, vidíme, že ještě dneska spoustě lidí peklo chybí. To víte, nikdy nedělá dobře, když si někdo muže myslet, že zlo zůstane nepotrestáno …“
Bylo nebylo, dávno nedávno se jedna dívka rozhodla, že se stane psychologem. A jak si tak v klidu studovala v Brně a měla spoustu času, napadl ji skvělý nápad. Proč se ještě k tomu nepřiučit, jak se stát dobrým instruktorem? A tak se dala k Instruktorům Brno. A bylo to dobré rozhodnutí. Zbytek času, který měla, většinou vyplňovala sportem a cestováním. Jak čas ubíhal, z dívky se nakonec opravdu stal psycholog, našla si práci a možná trochu proti své vůli dospěla. Ač to zní paradoxně, přesto že nemá děti moc v lásce, dočasně se našla v práci školního psychologa na základní škole. Dále vyplňuje to málo volného času, co jí zbývá, sportem a cestováním, občas deskovými hrami, kytarkami a někdy i trochou té kultury (aby se neřeklo) a těší se na to, co ji potká příště.
A tak zazvonil zvonec a pohádky je prozatím konec, pokračování až příště. Teď je čas jít na kutě a pořádně se vyspat, protože ten, kdo málo spí, riskuje, že ze z něho může stát zombie. Pozor na to, děti! A hlavně… instruktor nikdy neví, kdy bude spát příště. Dobrou noc, ať vás blechy štípou celou noc.
No a já se půjdu obětovat do hospody, protože vochutnat to u nás znamená vypít a celý!
dobrodruh, kutil, romantik
Vzděláním jsem kybernetik, pracuji na výzkumu laserů. Mimo to rád spím ve stanu v zasněžených horách, jezdím na kole, lyžích, ap. Rád vyrábím všechno možné.
Kolem Instruktorů Brno se pohybuji od roku 1993. Rád pořádám akce zaměřené spíše futuristicky (HiTech, 2001: Vesmírná odyssea, 2010: Vesmírná odyssea), Rád se na realitu dívám z odstupu, ať už z minulosti nebo z budoucnosti. Také jsem jednu dobu organizoval a lektoroval kurzy zážitkové pedagogiky pro učitele a jsem externí spolupracovník České cesty.
Jsem filozof, který přemýšlí jak tenhle svět funguje. Jsem technik a vědec pracující v laboratoři, s laserem který řeže dvoucentimetrový plech nebo zaměřuji netopýta s batůžkem na zádech. Jsem cvok, který si vyrábí věci – trochu proto, že se takové nedají koupit, ale hlavne prostě pro radost. Jsem romantik, který dokáže mrznout na horském hřebenu, jen aby viděl východ slunce, nebo koukat celý večer do plamenů ohně. Jsem dobrodruh, který vyzkoušel potápění, skákání padákem i spoustu věcí mezi tím, ale pořád mám nejraději zimní zasněžené hory.
Lidé o mně říkají, že mám rád věci optimalizované. Mají pravdu…
vidátorka, cestovatelka, lektorka první pomoci
Jsem promovaná čarodějnice – tedy, mám vystudovanou farmacii. V lékárně jsem ale moc času nestrávila – nebavilo mě to. Nějakou dobu jsem se věnovala vědě, teď, pracuju jako lektorka (vidátorka) ve VIDA! Science Centru, kde se snažím pro ostatní zlidštit přírodní vědy tak, aby je pochopili a bavilo je to. Taky učím ostatní zachraňovat lidské životy na kurzech ZdrSEM.
Mám ráda hory, cestování, knížky, hudbu a larp. Taky tanec a akrojógu. Pár let jsem hrála na africké bubny a dělala rytmopohybové divadlo. Třetím rokem se věnuju divadelní improvizaci. Byla jsem na jižní polokouli a taky necelých 1000 km od severního pólu. Občas lezu po zdi (na skály se moc často nedostanu). Ještě jednou bych chtěla natrénovat na maraton, zase začít tančit afro a oprášit příčnou flétnu.
Tak dávno, že to nechci počítat. Jak? Dost náhodou. Ale chytlo mě to a na kontě mám přes deset dlouhých kurzů pod Instruktorama i v PŠL, několik instruktoráků, dramamlejnky, pomáhání při šifrovačkách a outdoorových závodech a šest ročníků N-trophy. V rámci instruktorského kurzu se podílím na Dramavíkendu a Zdravovíkendu.
sportovkyně co ráda vaří a peče
K instruktorům jsem se dostala před 4 lety, tehdy jsem po návratu z Čech znovu začínala v Brně. Hledala jsem partu lidí, kteří rádi tráví svůj čas aktivně a spolu např.sportem, cestováním, kulturou… Absolvováním kurzu IS Brno jsem získala spoustu nezapomenutelných zážitků, cenných zkušeností, nových vědomostí a spoustu dobrých kamarádů. A za to děkuji.
Na akcích mě potkáte spíše v roli Béčka nebo kuchaře.
zimní tvor – holka z hor
Někdy naivní snílek, jindy realista stojící pevně na zemi. Pocházím z Jilemnice. Děti se tam prý rodí s běžkami na nohou… Ani já nejsem výjimkou. Mládí jsem strávila v bílé stopě. Když sníh odtál, vyměnila jsem lyže za mapu a buzolu nebo plavky. Vášeň ke sportům – zejména těm outdoorovým, a aktivní životní styl je ve mě hluboce zakořeněn. Šťastnou „náhodou“ jsem v roce 2010 stála u zrodu Plavecké školy Rosnička Brno. Dostala jsem tak možnost spojit vše, čím jsem, co mě baví, naplňuje a žít svůj sen. Už sedmým rokem jsem instruktorkou plavání dětí od půlročních miminek po malé školáky a zároveň manažerkou Rosničky – klubu, který mě už dávno přerostl.
Nejšťastnější jsem na běžkách se sluncem nad hlavou, nejlépe ve finském Laponsku. V moři, do jehož vod se rozplynu a stejně jako delfín se stávám jeho součástí. Běžící lesem s mapou a buzolou v ruce. Stojící na horizontu s batohem na zádech, ošlehaná větrem a hledící do dáli. V tanci a pohybu. V přítomnosti lidí, kteří mi do života přináší radost a smích.
V IK týmu se s Martinem U., Micháčem, Danem a Luckou Mat. staráme o hladký průběh celého IS kursu. Je mi ctí a baví mě pracovat po jejich boku. Cením si i možnosti spolupráce se všemi ostatními Instruktory, kteří mají na starosti jednotlivé akce. Podílím se na PRÁSKu a společně s Micháčem vedeme tým zimní prázdninovky.
povaleč s batohem na zádech a harmonikou v kapse
Jsem matematik, přeučený na programátora. Profesně se věnuju paralelním a distribuovaným systémům – tedy řečeno česky: učím počítače spolupracovat.
Baví mě složité věci. Rád je rozbíjím na jednotlivé součástky. Pak některé součástky vyměním a sleduju, co se stane. Občas to sice nefunguje, ale občas se nestačím divit, co to udělá.
Je zajímavé sledovat lidi spolupracovat a porovnávat to s tím, jak to dělají počítače. Oba tyto světy jsou sice naprosto odlišné, ale dají se v nich najít podobnosti. Podle mě se totiž mohou i vzájemně hodně inspirovat. A to se snažím zprostředkovat.
To doufám že ne.
Těžko říct. Na to si udělejte vlastní názor…
hobit se vším, co k tomu patří
Jsem spokojený, když ve mně i v lidech, kteří se mnou tráví svůj čas zavládne pohoda a radost ze života. Pokud jsem v roli toho, kdo musí nést prsten za všechny ostatní, rád zůstávám sám sebou se všemi přednostmi i chybami, které mi život nadělil. S chutí se zasměju a nebojím se zasmát i sám sobě.
Nejraději si broukám s kytarou v ruce písničku o Tince, která se se mnou dělí o tíhu prstenu :-). Gandalf mi na dveře holí vyryl znamení W a prozradím vám tajemství – je to cestovní společenství Kasiopea. Umím najít dobrodružství i v obyčejných věcech. Každý rok se v Hobitíně sejdou všichni velevážení trpaslíci a projdeme se spolu jedním Dnem, kdy jim mohu ukázat, jak je náš Kraj krásný. Rád plánuju strategii vítězství nad Mordorem, i když často jen na desce svého stolu.
Vím, že co jednou prožijete, to už ve vás navždy zůstane. Po svačině budete nejen umět pomoct druhému v nouzi, ale hlavně to doopravdy uděláte, až bude třeba. Spolu s dalšími hobity z naší zdravoparty pro vás nachystáme hostinu, na které ochutnáte polévku plnou informací. Pokračovat budeme šťavnatým stejkem zkušeností s adrenalinovou omáčkou. K tomu bude míchaný salát simulace a reality a jako dezert vám naservírujeme rakvičky a věnečky. A kdyby vám to bylo málo, můžete zaklepat na dveře mé nory znovu na podzim – bude to ale Na krev.
instruktor tělem i duší
Stejně jako mnoho dalších jsem se před více než deseti lety stal závislý na droze označované hrozivou zkratkou „IS“, která způsobuje silnou závislost na Instruktorech Brno a všem, co je s nimi spojeno. Prošel jsem si instruktorským peklem a přesto, že v rámci odvykací kůry stupňuji dávky substitučních přípravků (rozumějte práce), dosud se mi nepodařilo plně se z této závislosti vymanit. I proto mě často dohánějí abstinenční příznaky a ještě dnes mě občas potkáte, jak bloudím po lese na outdoorových závodech jako organizátor nebo účastník, nebo jak pořádám některé akce IS kurzu.
Vedlejším produktem mého silně pozitivního vztahu k droze „IS“, jejímž účinkem je neřízená kreativita při vymýšlení všeho možného i nemožného, se stalo spolupořádání řady městských a šifrovacích her, orientačních závodů a seberozvojových akcí, v jejich rámci jsem vytvořil i řadu autorských her. Právě zkušenosti v této oblasti jsou to, o čem bych se s Vámi, v rámci sezení neanonymních IS-holiků, rád podělil.
Pokud mě nenajdete v kanceláři, kde předstírám nudný život právníka, pravděpodobně někde běhám v lese, který se pro mě stal nejlepší terapií, bez ohledu na roční období, počasí a denní dobu. Mým životním cílem je překonávat vlastní limity a naučit se žít s postižením, které ve mě „IS“ zanechala.
cestovatel a věčný student
Trendy mě moc neberou, a proto když můžu, tak jsem out. V horách, na moři, v lese, prostě všude, kde je svět trochu jednodušší a zážitky silnější. Když se podaří, že Naši nejsou doma, tak organizuji outdoorové závody. Jinak cestuji po světě a občas někde uspořádám pořádný piknik.
světoběžník a vynálezce
Vzděláním geodet kartograf a ekonom, miluju práci s lidmi, cestování, objevování neznámého, tanec, jízdu na koni, lyžích nebo kole, lezení po skalách, hraju na kytaru, baskytaru, perkuse, bavím se improvizačním divadlem, poezií, španělštinou, francouzštinou, angličtinou.
Zážitkové pedagogice se věnuju od roku 2006. Začal jsem v organizaci Prázdninová škola Lipnice a postupně jsem prorostl mezi fajn lidi z organizací Člověk hledá člověka, Instruktoři Brno, Hnutí Brnotosaurus, Diamantina, Horsense, ÚDiF, Česká cesta, Kalokagathia. V současné době pracuju mimo jiné jako lektor pro společnost Post Bellum, která zážitkovým způsobem servíruje mladým lidem za základních a středních škol zajímavé kapitoly z dějepisu.
lektor nenásilné komunikace a zvědavý táta
Fakt nerad odpovídám na nepoložené dotazy, tak si musím dotazy vymyslet a položit sám :-).
Mám dva důvody. Jednak příležitost dělat akci s Matějem, protože nostalgicky vzpomínám na všechny workshopy, které jsme spolu dělali a na všechno co jsem se díky němu naučil. Je v mých vzpomínkách zapsán jako nejlepší parťák, kterýho jsem kdy měl. Druhý důvod je, že chci dávat dál TO, co jsem kdysi dostal (v instruktorském kurzu, ale i jinde) – tak aby TO mohlo dál žít a dál se rozvíjet.
Už ani nevím, připadám si starej a línej vzpomínat. Prošel jsem IS kurzem 2005/2006. Prázdninovky jsem dělal tak tři, víkendovek hromada. Ale relevantnější k práci se skupinou jsou pro mě jiné zkušenosti – třeba Divadlo fyziky (street performing). Hlavně ale asi moje vlastní výuka. V poslední době vedu skroro už jen workshopy Nenásilné komunikace (nebo komunikace v konfliktních situacích), za poslední rok to bylo nějakých 60lektorských dní. Na každém workshopu je hromada práce se skupinou…
No a bejval jsem teoretickej fyzik a zůstala mi z toho vášeň věci pochopit a popsat do hloubky – což se týká i práce se skupinou, takže budete-li chtít můžeme se dívat na souvislosti s teorií komplexních systémů. Akce kterou dělám teď je mediace sporu mezi odbory a vedením krajské instituce, čímž chci říct: Konfliktů se nebojím, snažím se dělat konflikty užitečné. A vlastně mě nějaká práce s dynamikou konfliktů docela baví.
Podle toho, co čtu o instruktorském kurzu se mezi instruktory asi nehodím. Jsem povahou introvert, často vážný, ale naučil jsem se tím lidi moc nesrat. Mám svoje limity a vím, že je pro mě mnoho nemožného. Smysl pro humor nemám (nebo přesněji humoru, který mám rád, si většina lidí nevšímá).
informatik, ktorý sa rád hrá
Povolaním informatik špecializujúci sa na použiteľnú bezečnosť v laboratoři CRoCS na Fakulte informatiky MU. Okrem toho inštruktor, optimista, grafik, detailista, kuchár a vlastne tak trochu naivný idealista. A mnoho iných vecí. Napríklad spoluzakladateľ Spolku přátel severské zvěře a organizátor súťaží InterSoB a InterLoS. Keď predo mňa život postaví nejakú zaujímavú príležitosť, tak vyskúšam, čo mi to môže dať.
Rád hrám hry skoro akéhokoľvek typu, od stolných, cez behacie stratégie až po nejaký príbehový LARP. Rád si vyrazím na turistiku do hôr, ešte radšej s dobrou, nie však príliš veľkou partiou. Rád robím veci, v ktorých vidím hlbší zmysel. A rád ležím v tráve. Celkom netradične si radšej dám kakao než alkohol.
Ukázali mi, ako robiť programy (a iné veci) s hlbším zámerom, s jasným cieľom. A v neposlednom rade, umožnili mi spoznať mnoho inšpiratívnych ľudí a hlbokých priateľov.