Tento vynález Instruktorů Brno se v posledních letech šíří do bojových her oddílů a táborů po celé republice. Každý a zejména děti, kdo měl možnost si hru s touto zbraní vyzkoušet ví, jak se do té doby obyčejná bojovka stává dynamickou.

Historie koule na gumičce je spojena s historií tradiční instruktorské akce Moravské Hvozdy. Tato víkendovka, která se koná rok co rok již více než dvacet let, je zaměřena na strategické bojové hry (více viz. stránky akce). S bojovkami byly už odedávna spojeny jako pomůcky papírové koule sloužící k házení na protivníka.

Nevýhodou klasické papírové koule je, že když ji jednou odhodíte jste bez ní. Proto se už někdy v pravěku Hvozdů objevila myšlenka bojovat koulemi, které budou mít bojovníci přivázány k ruce krátkým provázkem, za který si budou moci kouli po odhození zase přitáhnout. Tato inovace vnesla do her zcela novým prvek. Boj probíhal v bezprostřední blízkosti podstatně vyšší rychlostí a hra tak významně nabrala na dynamice. Provázky ještě trpěly několika mouchami. Trhaly se, krátké omezovaly dosah a s dlouhými se zase špatně manipulovalo. Proto bylo finálním vylepšením nahrazení provázku krejčovskou gumou. Koule na gumičce se okamžitě stala jedním z klíčových prvků při bojích na Moravských hvozdech. Po krátkém tréninku dokáží hráči hodit kouli na gumičce o délce cca 1,3 m až do vzdálenosti téměř 3 metry a to s opakováním téměř 1 hod za sekundu.

Boj samotnými koulemi je ale spíše jen o rychlosti, kdo z koho. K přivedení zážitku ze hry k dokonalosti, kdy záleží nejen na rychlosti, ale mnohem víc i na obratnosti, koordinaci a strategii je lepší, jsou-li hráči zároveň vybaveni papírovými štíty. Jejich výroba je popsána dále.

Při hrách v terénu se často setkáváme s požadavkem na vyznačení nějakého prostoru. Nejčastěji se k tomu používají různobarevné krepové papíry. Často však tento způsob není nejvhodnější, zvlášť v případě, kdy má být hranice skutečně přesně stanovena a nechceme, aby ji hráči překračovali, což se v zápalu hry může stát.

Výrazným pokrokem ve vytyčování hracích prostor se stalo používání plastových vytyčovacích pásek. Tyto červenobílé pásky, kterými se běžně vyznačují výkopy, lze koupit v řemeslnických potřebách. Pro naše účely lze standardně cca 10 cm široké kotoučky rozřezat ostrým nožem na třetiny a vytvořit tak pásky o šířce cca 3 cm. Náklady se tak sníží na třetinu. Pásky lze snadno navazovat i přetrhávat, takže se s nimi velmi snadno vyznačujíc přesné hranice prostorů, města, bludiště atd. Jsou dobře vidět a zároveň jsou dostatečně pevné, aby v průběhu hry vydržely. Je vhodné zavést pravidlo, aby hráč, který pásku přetrhne, ji musel nejprve opravit a až poté pokračovat ve hře.

Po skončení hry lze pásky smotat a uschovat pro další použití.

K některým hrám a programům se může na dotvoření atmosféry hodit umělý dým. Jsou firmy, které půjčují přístroje na výrobu dýmu jaké se používají např. na diskotékách. To však může být poměrně drahé a navíc lze takové zařízení použít pouze v dosahu elektřiny. Chceme-li zadýmit např. sklepení nebo štolu ve skále lze použít následující postup.

V lékárně kupte lékařský glycerín. Nalijte glycerín do kovové nádoby a začněte vařit. K vaření na libovolném místě je nejvhodnější turistický plynový vařič. V okamžiku, kdy začne glycerín vřít, začne se z jeho povrhu uvolňovat bílý dým. Dým je zdravotně nezávadný. Čím větší je plocha hladiny (větší hrnec), tím rychleji se dým uvolňuje.

Následující vynález se dá použít jako zajímavý efekt buď v rámci nějakého představení nebo jako překvapení pro hráče plnící úkoly v rámci nějaké hry. Princip je jednoduchý. Po slití dvou kapalin se výsledná sloučenina rozzáří chemickým světlem.

Pro přípravu tohoto efektu použijeme zakoupené chemické světlo. Výrobek tvoří uzavřená plastová trubička naplněná kapalinou A v níž je zároveň skleněná trubička naplněná kapalinou B. Ohneme-li plastovou trubičku, praskne skleněná, kapaliny se smísí a nastává reakce doprovázená zářením.

Pro naše účely je třeba odříznou jeden konec plastové trubičky a vylít kapalinu A do připravené nádobky. Poté opatrně vyjmeme skleněnou trubičku, uštípneme její konec a kapalinu B vylijeme do druhé připravené nádobky.

Větší množství kapaliny lze získat naředěním acetonem, který neovlivňuje požadovanou reakci. Ředit lze asi o 50% při dalším ředění světlo výsledné sloučeniny úměrně slábne.

Pozor na oblečení, skvrny, které použité kapaliny zanechávají se většinou nedají vyprat.

V horkém létě mohou být zajímavým programem různé hry na lodích a jiných plavidlech. Při historické akci Instruktorů Brno Třes se brite, která v současné době pokračuje pod názvem Vikingové (více viz. stránky akce), se nejčastěji používaly různá plavidla z traktorových duší. Pro jejich špatné ovládání a beznadějně pomalou plavbu jsme však hledali nějakou jinou variantu plavidla, které by pojalo větší množství pasažérů, bylo stabilní a rychlé. Tuto podmínku splňuje raft, ale my většinou potřebovali více lodí než by se raftů dalo jednoduše sehnat.

Jako nejlepší řešení se ukázalo spojení dvou nafukovacích člunů Pálava. Na bocích Pálav jsou provlečena silonová lana za které se lodě mohou přenášet. Pokud se tato lana vyvléknou a znovu navléknou do původních otvorů, přičemž se navzájem proplétají, vznikne pevné spojení obou lodí. Takto vytvořený člun pojme až osmičlennou posádku, je schopen plout poměrně vysokou rychlostí a je prakticky nepřevrhnutelný.

Pro různé pátrací a úkolové hry se mohou hodit zprávy ukryté nějakým zajímavým způsobem. Jedním z takových způsobů může být zpráva ukrytá v potravinové konzervě. Zprávu napište permanentním fixem na proužek pevné bílé plastové fólie. Vhodnou fólii můžete získat např. rozstříháním bílého plastového ubrusu nebo kancelářské složky.

Vyberte konzervu. Obsah by měl být spíše tekutý, osvědčil se rajčatový protlak, ale např. různé kompoty mohou být také použitelné. Dále je žádoucí, aby popis konzervy byl na papírovém obalu přilepeném na konzervu.

Ostrým nožem rozřízněte papírové obal od jednoho okraje k druhému. Poté by měl jít papír z konzervy odloupnout. Plech ze kterého je konzerva vyrobena není většinou příliš silný. Špičkou ostrého pevného nože lze plech probodnout a naříznutím vytvořit otvor dostatečný pro zasunutí zprávy do konzervy. Otvor by měl být co nejmenší. Po vložení zprávy otvor zapájíme trafopájkou a cínem a konzervu opět oblepíme původní papírovou etiketou. Před pájením je vhodné obsah konzervy opatrně protřepat, aby zpráva nebyla v blízkosti otvoru, kde by ji mohlo teplo při pájení poškodit.